Fotografování dlouhými časy závěrky při vysoké hloubce ostrosti.

Minulý týden jsem opět fotografoval, letos již poněkolikáté, na řece Doubravě. Tentokrát jsem se na cestu vypravil od Chotěboře, směrem k vodopádům. A zkoušel jsem fotografovat především - dlouhými expozičními časy závěrky. Nešel jsem sám, to bych těžko zvládal - fotoaparát, příslušenství, objektivy, stativ, kameru a batoh s léky a jídlem na celý den. Přitom jsem musel být teple oblečen, abych neprostydnul. K tomu klouzavý terén a chladné počasí, no a voda nad námi a voda i pod námi. A při dešti, voda doslova i pod nohama. Měl jsem s sebou šerpu jako doprovod, díky Martine, za trpělivost se mnou, vím, že to se mnou není jednoduché, jsem náročný, jsem maximalista, ale snad Ti to fotografování se mnou něco dalo, kromě toho, že Ti ubralo sil. Počasí bylo sice střídavé, chvílemi pršelo, ale nesvítilo slunce, bylo zataženo, doba jako stvořená - v té polotmě, pro dlouhé expoziční časy závěrky. Na těchto fotografiích nejsou odlesky slunce - prasátka, tak jako tomu bývá při fotografování v letním a slunečném čase a většinou se sluncem nad hlavou a nebo v lepším případě - v zádech. A řeknu Vám - stálo to za to. Ostatně posuďte sami. A o tomto víkendu by to již nebylo tak dokonalé. Konečně - vše chce své. Teď svítí slunce. A jseou i mraky. Takže čas jako stvořený k tomu, abych se po čase vypravil na rozhlednu a podíval se na Vysočinu opět shůry kol dokola, a pokusil se vystřihnout pár panoramat. Ale o tom až příště. (av) 

Vloženo: 29.9.2013